Nejbližší okolí hotelu Střelnice.

 

V okolí hotelu je nepřeberné množství různorodých aktivit jak kulturních a společenských tak i sportovních. V bezprostřední blízkosti hotelu je minigolfové hřiště, hřiště na nohejbal, volejbal, tenis a další míčové hry. Také jsou zde ruské kuželky. V Lošticích se nachází koupaliště, skatepark, knihovna či synagoga a muzea. Všechny další místa jsou k dosažení buď pěšky, či na kole. Okolí je naprosto ideální k aktivnímu odpočinku.

 

Hrad Bouzov

 

Romantický hrad založený na přelomu 13. a 14. století se nachází v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka. Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, pak panství s hradem koupil Řád německých rytířů. Od roku 1945 je majetkem státu. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Hrad je plně zařízen a vybaven obrazy, uměleckými předměty, historickým i na míru vyrobeným nábytkem. Dnešní podobu typického romantického sídla s cimbuřími, arkýři, střílnami a chrliči získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895-1910. Unikátní jsou dva funkční padací mosty a padací mříž, které mohou návštěvníci spatřit v provozu při slavnostních příležitostech – zahájení a ukončení sezóny, vernisáže výstav, hradní jarmark a karneval apod.

 

Javoříčské jeskyně

 

Systém Javoříčských jeskyní je nejrozsáhlejší z několika desítek jeskyní Javoříčského krasu a svou délkou chodeb se řadí mezi nejdelší jeskyně v České republice. Na vývoji složitého komplexu mohutných dómů, chodeb a propastí se podílely vody potoka Špraňku a Javořičky. Jeskyně jsou budovány v několika úrovních, z nichž nejstarší, horní patro je nejmohutnější. Střední patro je výškově asi o 30 metrů níže a komunikuje s horním patrem systémy propasťovitých a meandrujících chodeb. Nejrozsáhlejší částí středního patra je systém tzv. Objevné cesty a Hlinitých jeskyní. Ze středního patra pokračují úzké pukliny a propasti dále do hloubky na hypotetickou zvodnělou úroveň, jejíž části doposud nebyly objeveny. Podzemní labyrint Javoříčských jeskyní komunikuje s povrchem několika vchody, z nichž největší je tzv. Svěcená díra a kruhovitá propast Zátvořice. Jeskyně se utvářely v několika vývojových fázích, kdy docházelo k podzemnímu soutoku dvou toků, jejichž vody byly odváděny do nižších úrovní jeskyní. Nejpodstatnější část Javoříčských jeskyní se utvářela pravděpodobně v průběhu třetihor, kdy docházelo vlivem zemětřesení k řícení stropů a stěn a vzniku velkých dómovitých prostor.

 

Mladečské jeskyně

 

Ze vstupních prostor jeskyně, i z okolních, dnes již zničených slují, pocházejí cenné archeologické nálezy. Prokazují, že Třesín byl osídlen lidmi už od starší doby kamenné (paleolitu). K nálezům pozůstatků nejstarších obyvatel patří řada lebek a hojné části koster mužů, žen i dětí cromagnonského typu, kteří prokazatelně holdovali lidojedství. Jim patřily také kamenné a kostěné nástroje, zbraně a ozdoby aurignacké kultury. Vykopáno tu bylo také značné množství kostí dnes již vymřelých druhů obratlovců – mamuta, bobra, koně, lišky, jeskynního lva, hyeny, jeskynního medvěda, jelena, soba, bizona, tura a dalších. Nejvíc nálezů je ze vstupního Dómu Mrtvých, kde jsou dodnes zachována i původní pravěká ohniště. Z povrchového osídlení pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (neolitu), starší doby bronzové (únětická kultura), z kultur lužickoslezské i slovanské, kdy bylo na Plavatisku nad jeskyní hradiště a později pravděpodobně i tvrz. Ze středověku pocházejí válečné nebo epidemické hroby, odťaté lebky zajatců nebo zločinců, železné předměty, jezdecká soška a jiné nálezy. Podle pověstí sloužily jeskyně v těchto dobách i lupičům, kteří v nich zaživa pohřbívali své oběti. Podle historických záznamů byl Třesín, ležící na obchodní cestě z Čech do Olomouce, ve středověku skutečně nejobávanějším místem, kde povozy byly často přepadány a jejich doprovod pobit nebo unesen.

 

Muzeum Olomouckých tvarůžků A.W. v Lošticích

 

Muzeum Olomouckých tvarůžků otevřené v roce 1994 v místě původní výrobny tvarůžků významně přispělo k popularizaci tohoto jedinečného sýru. Umístění uvnitř výrobního závodu však omezovalo jeho rozvoj. Proto bylo rozhodnuto vybudovat zcela nové muzeum, jehož výstavba započala v roce 2013. Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků slavnostně otevřené 26. června 2014 ukazuje v moderně pojatých expozicích průřez historií Olomouckých tvarůžků od nejstarších pramenů až do současnosti.Vstup do muzea začíná v bývalých stájích, kde návštěvník vstoupí do Velkého příběhu, který vypráví o historii Olomouckých tvarůžků a rodu Wesselsů. Začíná prvními zmínkami o výrobě Olomouckých tvarůžků i s prvními fotografiemi. Dál pak volně sleduje linii výroby od zpracování tvarohu, formování a koupání tvarůžků, až po jejich balení včetně funkční stloukačky na bedničky. Velký příběh je ojedinělý i tím, že ukazuje dobu, kdy se výroba ruční měnila na strojní, se kterou začal právě zeť Aloise Wesselse.

 

Památník Adolfa Kašpara v Lošticích

 

Památník Adolfa Kašpara v Lošticích je umístěn v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil léto se svou rodinou významný český knižní ilustrátor, rodák z Bludova, Adolf Kašpar. Poprvé navštívil Loštice v roce 1910. Zdejší kraj se mu zalíbil, koupil v Lošticích pozemek a nechal si zde podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století rozhodl tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku zřídit v Kašparově domě umělcův památník. Adaptační práce alespoň zčásti vrátily objektu charakter a atmosféru doby, v níž Kašpar žil a tvořil. Zvláště zařízení výtvarníkova ateliéru přibližuje chvíle jeho tvorby.

 

Zámek Úsov

 

Zámek Úsov patří mezi vyhledávané turistické atrakce v nejjižnější části turistické oblasti Jeseníky. Původně gotický hrad, později přestavěný na zámek, dnes slouží zajména jako lovecko – lesnické muzeum. V jeho interiérech jsou umístěny rozsáhlé expozice zvířat, loveckých trofejí a dalších přírodnin, které určitě stojí za shlédnutí. První zmínky o hradu pocházejí ze 13. století, kdy patřil do královského majetku. Později však na něj králové poněkud zanevřeli, protože ho často zastavovali. V hradních chodbách proto zněly kročeje mnoha českých a moravských šlechticů.V 15. století byl Úsov pozdně goticky přestavěn, rozšířen a ještě více opevněn. Na konci 17. století část přestavěna na zámek. Od roku 1898 původní majitelé zámku Liechtenštejnové. 

 

Vzdálenější kulturní památky stojící za shlédnutí

Mezi nejvýznamnější centrum památek v okolí Loštic je jednoznačně město Olomouc. Dá se označit za kulturní centrum celé střední Moravy. Od Loštic je vzdálen necelých 35 km a rozhodně stojí za návštěvu. Mezi hlavní přednosti Olomouce patří následující památky.

 

Olomoucký Orloj

 

V celé České republice jsou pouze 2 orloje. Jeden samozřejmě ten nejznámější Pražský, ale i méně známí, který se nachází právě v Olomouci. Olomoucký orloj je součást severní stěny radnice v Olomouci. Orloj se zde nachází od 15. století. Jeho současná podoba pochází od Karla Svolinského a je ztvárněna v duchu socialistického realismu. Jedná se o jeden z mála heliocentrických orlojů na světě. Výklenek s lomeným obloukem, v němž je orloj umístěn, dosahuje výšky téměř 14 metrů. Centrální ciferník orloje zobrazuje polohy planet na pozadí zvířetníku. Celý orloj je umístěn na pozadí mozaiky, která znázorňuje jízdu králů, dělníka a chemika. Po obvodu výklenku se nacházejí medailony s alegoriemi měsíců v roce. Kalendárium ve spodní části orloje znázorňuje dny významné pro komunistický režim, jako například narozeniny Stalina, Gottwalda a dalších pohlavárů.

 

Sloup se sousoším nejsvětější trojice.

 

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. 35 metrů vysoký sloup představuje nejvyšší sousoší České republiky a jeho součástí je i malá kaple. Od roku 1995 je společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou a v roce 2000 byl, jakožto jedno z vrcholných děl středoevropského baroka, zařazen mezi světové dědictví UNESCO.

 

Olomoucké kašny

V Olomouci je přes 25 kašen, z toho je 9 kašen barokních. Zde je pár nejvýznamnějších.

 

Neptunova kašna

Neptunova kašna na Dolním náměstí je první a nejstarší ze souboru šesti olomouckých barokních kašen. Původně šlo o účelová zařízení – nádrže na vodu. Všech šest postupně zhotovovaných kašen bylo s mimořádnou citlivostí rozmístěno v nejfrekventovanějších komunikačních bodech na území historického jádra města. Jednotou doby vzniku i množstvím patří olomoucké kašny k evropským unikátům.

Caesarova kašna

Největší Olomoucká kašna. Jezdecká socha římského císaře Gaia Julia Caesara, dva muži se štíty a pes. Jezdecká socha je zhotovena podle Berniniho sochy Konstantina Velikého ve Scala Regia ve Vatikáně.

Herkulova kašna

Druhá nejstarší olomoucká kašna. Ústřední mytologická postava bájného antického hrdiny byla zhotovena čtyři léta po kašně nejstarší – v roce 1687. V pramenech se podobně jako u Neptunovy kašny dochovala objednávka olomoucké městské rady. Díky archivním dokumentům je známo, že v případě druhé kašny byla objednávka velmi konkrétní – obsahovala přesné požadavky na podobu sousoší. Kašna byla původně umístěna na místě čestného sloupu Nejsvětější Trojice.

 

Další Olomoucké památky stojící za zmínku

 

V Olomouci se nachází hned několik architektonických stylů od Románského, přes Gotického, Renesančního, Barokního, Klasicistního přes Rokoko a Empír.

 

Památky:

 

Olomoucká radnice

Salmův palác

Edelmanův palác

Dům u Zlaté Hvězdy

Rozhlas

Moravské divadlo

Petrášův palác

a mnoho dalších.